Feder Richard

Richard Feder se narodil 26. srpna 1875 ve Václavicích u Benešova jako nejmladší z osmi dětí Josefa a Josefy Federových. Jeho otec byl podomní obchodník, maminka zůstala v domácnosti a občas pomáhala otci při pochůzkách. Rodina byla chudá a starší sourozenci podporovali ty mladší na studiích.

Výjimečné nadání Richarda se projevilo již v obecné škole. Proto v 11 letech začal docházet do židovské školy do Benešova, kde se učil i hebrejštině a němčině. Po maturitě na piaristickém gymnáziu v Praze pokračoval na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, později přestoupil do Vídně. Rabínská studia na semináři ve Vídni ukončil doktorátem v roce 1903 a ihned poté nastoupil na své první rabínské místo v Kojetíně na Moravě, kam přivedl i své rodiče.

V letech 1906–1912 sloužil v Roudnici nad Labem, od roku 1912 do roku 1917 v Lounech, aby pak na dlouhá léta zakotvil v Kolíně. Zde, kromě svých rabínských povinností, vyučoval na obchodní akademii až do roku 1938, kdy odešel na odpočinek, německý jazyk a německou obchodní korespondenci. Zapojil se do společenského života Kolína, přednášel pro veřejnost o nejrůznějších tématech. Jako rabín však sloužil dál.

Koncem 30. let vytušil správně nebezpečnou situaci a pokusil se o vystěhování kolínských Židů do zahraničí. Z dubna roku 1939 se dochoval dopis rabína Richarda Federa adresovaný Ministerstvu sociální a zdravotní správy ve věci vystěhování kolínských Židů. Bohužel tato žádost o vystěhování byla zamítnuta.

V roce 1942 došlo tedy k transportům židů z Kolína do Terezína. Mezi nimi byl 13. června také 66letý rabín s celou rodinou.

Po několika měsících zemřela v Terezíně jeho manželka Hilda a děti Rut s manželem Pavlem a synem Valtrem, Evžen s manželkou Růženou a synkem Josefem a Viktor s manželkou Markétou byly později odvezeni do koncentračních táborů, kde všichni zahynuli.

V těžkých podmínkách Terezína, bez podpory rodiny, doktor Feder dostál svému postavení rabína a v omezených možnostech pomáhal svému okolí. Neváhal ani uzavírat židovské sňatky a mezi souvěrci udržoval náboženský život.

Po válce, kterou přežil sám ze své rodiny, se vrátil do Kolína, kde se pokusil o obnovení židovské obce. Katastrofa, která postihla kolínské židy, však byla tak veliká, že plně obnovit život obce se již nepodařilo.

Proto se soustředil alespoň na vybudování důstojného památníku zavražděným spoluvěrcům.; v roce 1950 se podařilo pomník odhalit. Rabín Feder zde pracoval až do roku 1953, kdy byl zvolen oblastním rabínem moravskoslezských náboženských obcí se sídlem v Brně.

Po dalších 17 let pak působil v Brně, navštěvoval moravské židovské obce, přednášel, učil  a psal. V roce 1961 byl zvolen zemským rabínem, Brno však už neopustil.

Prof. dr. Richard Feder zemřel 18. listopadu roku 1970 ve věku dožitých 95 let a je pohřben na židovském hřbitově v Brně.

Během celého života se věnoval také publikační činnosti. Z jeho nejznámějších knih vzpomeňme alespoň:  Židé a křesťané (1919), Hebrejská učebnice novohebrejštiny, (1923), Sinaj (učebnice židovského náboženství (1955),  Židovská tragedie (jedna z prvních knih u nás pojednávajících o holocaustu (1947), Židovské besídky pro děti.  Pravidelně také přispíval do Věstníku židovských náboženských obcí a Židovské ročenky.

V roce 2002 mu byl prezidentem České republiky Václavem Havlem propůjčen in memoriam Řád T. G. Masaryka.

Rabín Feder a děti chanuka 1957

Zuzana Prudilová