Židovská obec Brno

Roční výročí opravy márnice na židovském hřbitově v Boskovicích

1. března 2017

Židovský hřbitov v Boskovicích byl založen nejpozději v 16. století v tehdy relativně značné vzdálenosti od města se židovskou čtvrtí, a to na severním svahu kopce zvaného Srák či Sráček pod zámeckou oborou. Původní starší rozsah pohřebiště názorně ukazuje právě poloha márnice, která se nalézala při tehdejším vstupu v severním rohu. Spodní severní plocha a boční východní plocha přibyla při rozšíření hřbitova na počátku 19. století, resp. roku 1895. Boskovický hřbitov nakonec dosáhl velikosti 1,5 hektaru a nalézá se na něm 2400 náhrobků, nejstarší dochovaný z nich z roku 1670. Spočívají zde příslušníci mnoha generací dnes již zaniklé židovské obce, včetně význačných osobností, z nichž vyniká učenec Samuel ha-Levi Kolin zvaný podle svého nejznámějšího díla Machacit ha-Šekel (1724 nebo 1720 Kolín – 1806 Boskovice). O areál pohřebiště soustavně pečuje majitel Židovská obec Brno, který v letech 1990 – 2015 na jeho postupnou obnovu vynaložil s pomocí dotací miliony korun. Završením tohoto úsilí se stala v letech 2014 – 15 celková obnova márnice.

Boskovická márnice je půvabná barokní stavba z roku 1763. V interiéru zaujmou dvě kamenné desky s hebrejskými liturgickými texty: spodní nese modlitbu pro truchlící – kadiš a dataci výstavby 1763, horní modlitbu toho, kde nebyl 30 dnů na hřbitově a dataci 1861. V protější stěně je zazděna kamenná pokladnička na dary – cedaka.

Obnovu márnice podle projektu Jaroslava Klenovského realizoval Miloš Pachl. Slavnostní otevření se odehrálo právě před rokem 1. února 2015.

Za svitu svící, symbolizujících odkaz dávno zemřelých, kteří zde po staletí klidně spí svůj věčný sen, se zde v podvečer 1. února sešlo přes sto občanů Boskovic a okolí v čele s místostarostkou Jaromírou Vítkovou. Ta ve svém proslovu dala jasně najevo, že občané Boskovic si jsou vědomi vzácné památky, kterou je boskovický židovský hřbitov a ocenila snahu Židovské obce Brno o opravu všech svých nemovitostí jako projev úcty k židovským občanům Boskovic. S krátkým poděkováním vystoupil předseda ŽOB Jáchym Kanarek a hlavního slova se ujal 87 letý historik Jaroslav Bránský (mimo jiné autor knihy Židé v Boskovicích), aby přítomné seznámil s dějinami tohoto pietního místa.

Připomněl, že márnice židovského hřbitova v Boskovicích, drobná barokní stavba, byla postavena v roce 1763. Toto datum lze přesně doložit, neboť se objevuje na zde umístěné kamenné desce s hebrejským textem modlitby Kadiš. Vzpomněl na to, jak v předchozích padesáti letech stavba rychle chátrala. Vyzdvihl usilovnou práci a obrovské odborné nasazení zednického mistra pana Karla Dvořáčka. Ten získal zkušenosti s podobnou stavbou za léta praxe, navíc konzultací se starými kamenickými mistry pocházejícími z tohoto kraje, dnes působícími v Německu. Ze stavebních materiálů nalezených na místě tak dokázal znovu postavit kamenné zdi márnice. Některé prvky původní stavby obnoveny nebyly, např. kamna s komínem, která sloužila k ohřevu vody potřebné k rituální očistě zemřelých, neboť by rekonstrukci zkomplikovala a prodražila.

Malou slavnost uzavřel Jaroslav Klenovský, který uvedl: „… v průběhu dvou let usilovné práce jsme ve dvou stavebních etapách v celkovém objemu 1,3 milionu korun budovu rekonstruovali. Obnovu platil majitel Židovská obec Brno, za pomoci dotací Ministerstva kultury ČR, Jihomoravského kraje, Nadačního fondu obětem holokaustu a Nadace Židovské obce v Praze.

Hřbitov je přístupný veřejnosti, vstup do márnice je možný jen s průvodcem. Bližší informace získáte v Muzeu Boskovicka.
(jk)

Výstava Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945 v Senátu Parlamentu České republiky

11. února 2017

Ústava Norského království byla od roku 1814 pod různými vlivy orientovaná protižidovsky a stanovovala zákaz vstupu Židů do Norska. V zemi panoval silný antisemitismus.

Proti těmto tendencím intenzivně vystupoval historik, filozof a pedagog Henrik Wergeland. V roce 1839 předložil návrh na zrušení protižidovských opatření, čímž započal dlouhý boj proti antisemitismu. Zrušení článku se nedočkal, zemřel dřív, než změna ústavy v roce 1851 vešla po čtyřech kolech jednání v platnost. Tím Norsko otevřelo dveře židovskému přistěhovalectví a většina současných norských Židů jsou potomci těchto přistěhovalců.

Výstava líčí osudy Židů, kteří do Norska uprchli před terorem a pronásledováním. Z Čechů jsou nejznámějšími Leo Eitinger z Lomnice u Tišnova (světově uznávaný psychiatr) a Otto Eisler, významný architekt purismu a funkcionalismu z Brna. Oba byli po obsazení Norska nacisty uvězněni a deportování do koncentračního tábora Osvětim, který přežili.

Autorem libreta výstavy je Židovské muzeum v Oslo, partnerská organizace Židovské obce Brno, která výstavu zhotovila. číst dále »

Před rokem byla v Brně vnesena do synagogy nová tóra

17. ledna 2017

tora2-1Z brněnské synagogy byl za holokaustu odvezen veškerý mobiliář, textilie i tóry. Po osvobození už nebyly navráceny. Opětovné vybavení modlitebny bylo nutné pořídit z dostupných zdrojů.

Až do nedávna zdejší židovská obec disponovala dvěma vlastními tórami, které však nejsou způsobilé k použití při modlitbách, protože jejich text je poškozen – nejsou košer. Aby se mohl při minjanu ze svatostánku vyjmout svitek tóry a předčítat z něj, musela si obec jeden košer svitek zapůjčit z Židovského muzea v Praze.

Brněnští Židé zvažovali zakoupení nové sefer tóry, ale její pořízení je finančně mimořádně nákladné – pohybuje se kolem jednoho milionu korun. číst dále »