Brno

Od 17. století je Brno hlavním městem Moravy. Židovské osídlení zde existovalo od počátku 13. století, středověká židovská čtvrť se synagogou a hřbitovem zanikla vypovězením Židů z města roku 1454. Novodobá židovská obec se počala rozvíjet od 18. století na brněnském předměstí Křenová, rychlý rozmach nastal nabytím plných občanských práv v polovině 19. století. Mezi oběma světovými válkami zde žilo asi 12000 Židů. Náboženská komunita byla po 2. světové válce obnovena. Jejím administrativním sídlem je nyní tř. Kpt. Jaroše 3 a pod její správu spadá celá jižní Morava.

Z původních čtyř božích stánků je dnes zachována již jen modernistická synagoga. Podle projektu architekta Otto Eislera byla postavena v roce 1936 z prostředků rozsáhlé sbírky, zorganizované ortodoxním spolkem Společenství bratří (Agudas achim). Nachází se v ulici Skořepka 13, nedaleko vlakového nádraží. Představuje tak nejmladší synagogu na Moravě a ve Slezsku, dnes jedinou sloužící původnímu účelu v rámci celého regionu. Je to nenápadná budova s dominantním třiceti dílným oknem. Oproti strohému exteriéru je vnitřní rozvrh řešen tak, aby vyhověl ortodoxnímu náboženskému obřadu. Přístupna je pro organizované skupiny po objednání, tel. 544 526 737. Synagoga prodělala náročnou stavební, interiérovou a duchovní obnovu z dotace ROP Jihovýchod, EHP a Norských fondů, za spolufinancování židovské obce Brno. Více zde.

Z budov židovských institucí stojí někdejší sídlo ŽNO tř. Kpt. Jaroše 31, židovské gymnázium Hybešova 43, starobinec Štefánikova 54 a sportoviště Makkabi na Riviéře, byť dnes již převážně v držení jiných vlastníků a s jiným určením. Velkou synagogu z roku 1855 vypálili nacisté v roce 1939. Nová synagoga z roku 1906 byla zbořena v letech 1985 až 1986 a připomíná ji již jen pamětní deska na domě Ponávka 8. Obdobně byla asanována i budova bývalého Polského templu Křenová 22 z roku 1883, užívaná pro náboženské účely až do jeho nahrazení novou synagogou na ulici Skořepka.

Židovský hřbitov se nachází v Nezamyslově ulici č. 27 ve čtvrti Židenice, směrem k Olomouci. Byl založen roku 1852, několikrát rozšiřován, dnes se člení na 40 sekcí s 11 400 hroby. Na ploše tří hektarů stojí na 6500 náhrobků, od stářím rozpadávajících z poloviny 19. století až po velkolepé hrobky. Pochována je zde řada významných osobností z oblasti politiky, kultury, náboženství, vědy a hospodářství, např. rabíni Baruch Placzek a Richard Feder, novinář Hieronymus Lorm, mecenáš Heinrich Gomperz, herec Hugo Haas, primabalerína Alice Flachová, architekt Otto Eisler, psycholožka Věra Capponi a další. Při vstupu na hřbitov stojí novorománská obřadní síň z roku 1900, snad od stavitele Josefa Nebehostenyho. V její předsíni jsou zazděny zlomky středověkých židovských náhrobků. Za ní se nachází památník obětí holokaustu, odhalený v roce 1950. Hřbitov je přístupný: v letním období (duben až říjen) neděle–čtvrtek: 9.00–17.00, pátek: 9.00–16.00. V zimním období (listopad až březen) se hřbitov uzavírá vždy o hodinu dříve. O sobotách a hlavních židovských svátcích není vstup na hřbitov povolen.
Budovy, včetně TIC a prostranství kolem nich, byly obnoveny z dotace ROP Jihovýchod a Židovské obce Brno. Více zde.

Foto: Marek ŽidlickýSvětovou památkou UNESCO je proslulá Vila Tugendhat v Černopolní ul. 45, postavená pro židovské manžele Tugendhatovy architektem Ludwigem Mies van der Rohe, podrobněji viz www.tugendhat.eu a www.vilalowbeer.cz, nebo i zde.

V Kapitulní síni augustiniánského kláštera, Mendlovo nám. 1, visí monumentální plátno (8×2 m) malíře Ludwiga Bluma „Jeruzalém z hory Olivetské”.

Brno je rodným městem řady osobností z oblasti kultury, umění, politiky a podnikání, např. filozofa Theodora Gomperze (1832–1912), spisovatele Ernsta Weisse (1882–1940 Paříž), skladatele E. W. Korngolda (1897–1957 Hollywood), houslového virtuóza H. W. Ernsta (1814–1865 Nice) a malířky Anny Ticho (1894–1980 Jeruzalém). Pamětní deska, připomínající deportace židovských obyvatel za druhé světové války, je od roku 1965 umístěna na průčelí školy Merhautova 37.

Další informace o brněnských památkách a pamětihodnostech lze nalézt např. na www.ticbrno.cz.


Foto: Libor Teplý, Marek Židlický