Úvod » Památky » Památky v Brně » Hřbitov » 807 hrobů holokaustu

807 hrobů holokaustu

clipboard04

Na židovském hřbitově v Brně-Židenicích je vztyčen památník třinácti tisícům židovských spoluobčanů z Brna a okolí, kteří byli za druhé světové války zavražděni v koncentračních táborech. Málo se však hovoří o těch, co zde zemřeli ještě před zahájením deportací. Ve velkých československých městech, k nimž patřilo i Brno, hledali před druhou světovou válkou záchranu před fašismem židovští běženci z Německa, Rakouska, Maďarska, ale i Podkarpatské Rusi. Jak narůstala akutní hrozba okupace, nejen tito běženci, ale i místní Židé hledali cestu dál. Některým se z Československa podařilo uniknout, jiní neuspěli a museli zůstat v beznaději. Věděli, že je čeká těžký úděl, ale co přijde, tušil jen málokdo. Z těch co zůstali, jich osm set sedm zemřelo ještě předtím, než mohli být v průběhu holokaustu deportováni do koncentračních táborů. Jak ukládá stará židovská tradice, každý z nich je na židovském hřbitově v Brně-Židenicích pohřben do vlastního hrobu. Mnohým však nikdy nebyl vztyčen náhrobek, neboli, jak Židé říkají, kámen vzpomínky, jiným se už rozpadl nebo jinak zanikl. Na židovském hřbitově proto už třetím rokem probíhá náročný dobročinný projekt, jehož cílem je všem těmto osmi stům sedmi obětem holokaustu obnovit a postavit náhrobky. Není známo, že by někde probíhal obdobný dobročinný projekt takového rozsahu a zaměření.

Dobročinný projekt byl zahájen v roce 2006 za podpory městské části Brno-Židenice vydáním kroniky židovského hřbitova s názvem Židovský hřbitov v Brně-Židenicích a osudy lidí s ním spojené. Tato sběratelská publikace, zachycující stopadesátiletou historii nejstaršího hřbitova v Brně, byla vydána v počtu pouhých 150 kusů, z nichž každý je jedinečným exemplářem. Nad rozsáhlým dílem o 364 stranách, doplněným mnoha dobovými i současnými fotografiemi, převzal záštitu hejtman Jihomoravského kraje, Ing. Stanislav Juránek. Za prvních získaných 122 000 Kč a z příspěvků městské části Brno-Židenice i Židovské obce Brno bylo v roce 2007 osazeno třicet dva náhrobků. Celková částka vynaložená na obnovu dvaatřiceti bezejmenných hrobů činila 215 885 Kč.

Druhá etapa dobročinného projektu byla zahájena benefičním koncertem v podání houslového virtuóza Václava Dvořáka a Doležalova kvarteta. Koncert se konal v Divadle Reduta pod názvem Návrat H.W.Ernsta Brnu. Úspěšná akce vynesla, spolu s dary za Kroniku židovského hřbitova, částku přesahující dvě stě tisíc korun. Stejnou částku věnovali také Nadační fond obětem holocaustu a Židovská obec Brno. Za významné finanční pomoci Městské části Brno-Židenice se v roce 2008 podařilo postavit celkem sto jedenáct náhrobních kamenů. Vynaložené náklady dosáhly výše 640 000 Kč. Vztyčení náhrobků, které symbolizuje vystoupání duší zemřelých na nebesa, bude završeno pietním aktem dne 18. listopadu 2008 v 15 hodin na židovském hřbitově v Židenicích. Během aktu si současně vzpomeneme na smutné výročí transportů vypravených z Brna do polského Niska nad Sanem, běloruského Minsku a Terezína v severních Čechách.

Třetí etapa, jejíž větší část proběhne v roce 2009, zahrnuje výstavbu třiceti pěti náhrobků, obnovu sta původních náhrobních desek a vysekání chybějících jmen na osmačtyřiceti již vztyčených náhrobních kamenech. Tato etapa byla zahájena v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. Nejprve dne 14. září 2008 proběhla prohlídka židovského hřbitova s průvodním slovem správce hřbitova. Téhož dne odpoledne se konal benefiční koncert na podporu kulturní památky – židovského hřbitova. Na koncertu vystoupil kantor (židovský duchovní) Michal Foršt za doprovodu Pražského filharmonického mužského kvarteta. Tuto benefici, poprvé konanou v Dělnickém domě v Židenicích, by se jen stěží podařilo zorganizovat, kdyby ji výrazně nepodpořila židenická radnice. Výtěžek koncertu činil 6 720 Kč, při čemž na tuto dobročinnou sbírku ještě navíc z vlastních prostředků přispěli částkou 10 000 Kč starosta s místostarosty Městské části Brno-Židenice.
V souvislosti s oběťmi holokaustu je třeba uvést, že na brněnském židovském hřbitově jsou pohřbeni i lidé, kteří hrůzy koncentračních táborů přežili jako jediní z celé své rodiny. Vrátili se zpět, v Brně žili, zemřeli a jsou zde pohřbeni. Ani mnozí z těchto lidí nemají náhrobek, protože jim jej neměl kdo vztyčit.

Nejrozsáhlejší a finančně nejnáročnější však bude oprava tisíců hrobů, o něž už nemá kdo pečovat. Jsou to hroby rodičů a prarodičů těch, kdo nepřežili vyhlazovací lágry; a takových hrobů je většina. Jejich obnova bude následovat po dokončení akce 807 hrobů holokaustu.