Osobnosti
V nabídce našich webových stránek se setkáváte s rubrikou „Osobnosti“, v níž se budeme věnovat životním příběhům a dílům významných židovských osobností; leckteré z nich již nezaslouženě upadly v zapomenutí.
Adolf Stránský – Čtyři generace rodu Stránských
Životní cestu Adolfa Stránského označil Karel Čapek jako „Život krásný ve své plnosti“. Narodil se v židovské rodině, v obci ležící mezi Kolínem a Jihlavou. Na této trase provozoval jeho otec povoznictví, roku 1860 si najal známý hostinec U bílého koníčka v tehdejším Německém Brodě a zabýval se i další obchodní činností. Vlastenecké ovzduší v rodišti K. H. Borovského na malého Adolfa nesporně silně působilo a nasměrovalo možná jeho budoucí názory. číst dále »
Ludwig Blum, Jakír Jerušalájim – významný občan Jeruzaléma
Umělcovy inspirační zdroje, ač geograficky i etnicky značně rozdílné, mají mnohé styčné body: živost tržišť, malebnost krojů, svéráz obyvatel. číst dále »
Georg Placzek – skvělý fyzik světového významu
Přestože Placzkova vědecká kariéra trvala pouhých pětadvacet let, zanechal v mnoha odvětvích fyziky nesmazatelnou stopu. Především však byl vyhledávaným a respektovaným spolupracovníkem a iniciátorem činnosti nejvěhlasnějších fyziků své doby, z nichž mnozí získali Nobelovu cenu. Navíc byl osobností obdařenou značným šarmem a velkým vědeckým i lidským rozhledem. K tomu ovládal deset světových jazyků. číst dále »
Erich Wolfgang Korngold
Skladatel, pianista a dirigent, představitel pozdněromantické hudby a opery, se narodil 29. května 1897 v Brně; i když se jeho rodina v roce 1901 odstěhovala do Vídně, byl i nadále považován za brněnské dítě. Ale kdo to byli Korngoldové a jaký byl jejich vztah k Brnu? číst dále »
Gomperzové
Brněnští podnikatelé, činitelé a mecenáši, kteří významně přispěli k rozkvětu města
V poslední třetině 18. století bylo město Brno přitažlivým střediskem počínající industrializace v habsburské monarchii.. Zejména produkce vlněného textilu zažívala období rozkvětu. Továrny, které vznikly z původních textilních manufaktur a soukenických dílen, učinily v 19. století z Brna „moravský Manchester“ a přitáhly do města z nevolnictví osvobozené pracovníky i podnikavé výrobce a obchodníky. Mezi migranty pozoruhodnou skupinu tvořili Židé, jimž nová rakouská ústava z roku 1848 umožňovala svobodně se stěhovat a usazovat i v hradbách královských měst. Od roku 1852 mohli nabývat domovního majetku a o sedm let později i půdy. Původní židovské osídlení na předměstích (Cejl,Křenová, Dornych, Zábrdovice, Staré Brno), dalo také základ nejznámějším brněnským textilkám. číst dále »