Úvod » Vzdělávání » Přednášky OVK ŽMP Brno » Výstava Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945 v Senátu Parlamentu České republiky

Výstava Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945 v Senátu Parlamentu České republiky

11. února 2017 - 21:06 od Redakce

Ústava Norského království byla od roku 1814 pod různými vlivy orientovaná protižidovsky a stanovovala zákaz vstupu Židů do Norska. V zemi panoval silný antisemitismus.

Proti těmto tendencím intenzivně vystupoval historik, filozof a pedagog Henrik Wergeland. V roce 1839 předložil návrh na zrušení protižidovských opatření, čímž započal dlouhý boj proti antisemitismu. Zrušení článku se nedočkal, zemřel dřív, než změna ústavy v roce 1851 vešla po čtyřech kolech jednání v platnost. Tím Norsko otevřelo dveře židovskému přistěhovalectví a většina současných norských Židů jsou potomci těchto přistěhovalců.

Výstava líčí osudy Židů, kteří do Norska uprchli před terorem a pronásledováním. Z Čechů jsou nejznámějšími Leo Eitinger z Lomnice u Tišnova (světově uznávaný psychiatr) a Otto Eisler, významný architekt purismu a funkcionalismu z Brna. Oba byli po obsazení Norska nacisty uvězněni a deportování do koncentračního tábora Osvětim, který přežili.

Autorem libreta výstavy je Židovské muzeum v Oslo, partnerská organizace Židovské obce Brno, která výstavu zhotovila.

Zleva: tajemník Terje Englund, profesor Jan Žaloudík, velvyslankyně Norského království Siri Ellen Sletner, předseda výboru pro zdravotnictví a sociální politiku doc. Peter Koliba.

Nad výstavou v senátu převzal záštitu prof. MUDr. Jana Žaloudík, CSc, z jehož dopisu uvádíme:

„Výstavu se podařilo instalovat v předsálí jednacího sálu Senátu PČR  komplexu Valdštejnského paláce v Praze na Malé Straně po dobu dvou týdnů ve dnech 10. až 23. ledna 2017. Na tomto místě se ve dvoutýdenních intervalech pravidelně střídají v gesci jednotlivých senátorů tematicky různě zaměřené expozice, které zachycují zejména kulturní a sociální stránky života v regionech napříč republikou.

Svým nadregionálním a nadnárodním pojetím byla tato výstava poněkud výjimečná, ale o to více zaujala. Ačkoli nejde o místo běžně veřejnosti volně přístupné, procházejí jím mnozí návštěvníci senátu a zvláště živým se stává ve dnech plenárního jednání Senátu od ranních až do pozdních večerních hodin, kdy na tomto místě čeká řada účastníků jednání z resortů, státních institucí, ale i společenských organizací a iniciativ a rovněž všudypřítomných zástupců celostátních médií.

Právě letošní lednové plenární jednání bylo velmi hojně sledované a navštívené, protože se na něm kromě jiného projednávaly po mnoho hodin až do pozdního večera zákony o národních parcích a tzv. protikuřácký zákon, které budily zájem veřejnosti i četné emoce. Čekající měli tedy dostatečný prostor i příležitost prohlédnout si také výstavu a zamyslet se nad jejím nadčasovým rozměrem, což podle mého sledování hojně využívali. Snad jim výstava svoji profesionální formou i obsažností na historickém modelu událostí ze vzdálenější a vyspělé země připomněla, že ani liberální demokracie není imunní proti doutnající xenofobii, antisemitismu, diskriminaci či násilným aktům v dobách nejen válečných, ale i mírových.

Možná jsme si právě v naší středoevropské metropoli, jejíž historii a kulturu po staletí neoddělitelně a nekonfliktně formovala také židovská komunita, mohli na základě vystavených faktů lépe uvědomit, že sociálně a eticky nijak nezaostáváme za mnohými zeměmi kladenými nám někdy za příklad svým rozvojem hospodářským i sociálním. A to i s vědomím slabin naší historie a rizik, která ani u nás nezmizela a mohou se velmi rychle projevit, pokud jim vědomě a trvale nečelíme.

Bylo jistě potěšující, že hned první den výstavy projevila eminentní zájem o návštěvu výstavy Její excelence paní velvyslankyně Norského království. Bylo nám spolu s předsedou našeho výboru pro zdravotnictví a sociální politiku ctí ji výstavou osobně provést a hovořit s ní o nepochybném smyslu a významu této akce.

Je jisté, že i přes výjimečné neshody, třeba ve známé kauze dětí odebraných české matce norskými úřady do výchovy v norské rodině, se obě naše země plně shodují na hodnotách, které kromě jiných prosazoval právě norský básník, historik, filosof, botanik a pedagog Henrik Wergeland, jehož jméno je v podtitulu výstavy Wergelandův odkaz.

Je nepochybné, že právě kulturně a sociálně rozvinuté státy Evropy nesou velkou morální odpovědnost za vývoj naší civilizace založené na otevřenosti, humanismu, toleranci a mírové spolupráci. Bylo nám potěšením, že jsme vytvořením prostoru pro výstavu mohli právě v Senátu PČR, označovaném za pojistku česko-moravsko-slezského demokratického zákonodárství, vyslat signál také o našich postojích a názorech a jsme za tuto spolupráci iniciátorům z brněnské židovské obce vděčni.“

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
senátor v obvodu 55 Brno- venkov a místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku