V nabídce našich webových stránek se setkáváte s novou rubrikou „Osobnosti“, v níž se budeme věnovat životním příběhům a dílům významných židovských osobností, které žily a tvořily v Čechách a na Moravě; leckteré z nich již nezaslouženě upadly v zapomenutí.
Dne 10. září letošního roku uplyne rovných sto šedesát let od narození německy píšícího spisovatele Franze Victora Werfela (1890–1945), jenž je vedle Franze Kafky, Maxe Broda, Oskara Bauma a dalších pražských, převážně židovských literátů, řazen k volnému uskupení tzv. Pražského kruhu (M. Brod).
hudební skladatel a publicista
(21.6.1899 Brno – 17.10. 1944 Osvětim)
Právník, politik, novinář, vydavatel, zakladatel Lidových novin
8. 4.1855 Habry (okr. Havlíčkův Brod) – 18.12.1931 Brno
Umělcovy inspirační zdroje, ač geograficky i etnicky značně rozdílné, mají mnohé styčné body: živost tržišť, malebnost krojů, svéráz obyvatel.
Přestože Placzkova vědecká kariéra trvala pouhých pětadvacet let, zanechal v mnoha odvětvích fyziky nesmazatelnou stopu. Především však byl vyhledávaným a respektovaným spolupracovníkem a iniciátorem činnosti nejvěhlasnějších fyziků své doby, z nichž mnozí získali Nobelovu cenu. Navíc byl osobností obdařenou značným šarmem a velkým vědeckým i lidským rozhledem. K tomu ovládal deset světových jazyků.
Skladatel, pianista a dirigent, představitel pozdněromantické hudby a opery, se narodil 29. května 1897 v Brně; i když se jeho rodina v roce 1901 odstěhovala do Vídně, byl i nadále považován za brněnské dítě. Ale kdo to byli Korngoldové a jaký byl jejich vztah k Brnu?
Gomperzové - brněnští podnikatelé, činitelé a mecenáši, kteří významně přispěli k rozkvětu města
V poslední třetině 18. století bylo město Brno přitažlivým střediskem počínající industrializace v habsburské monarchii.. Zejména produkce vlněného textilu zažívala období rozkvětu. Továrny, které vznikly z původních textilních manufaktur a soukenických dílen, učinily v 19. století z Brna „moravský Manchester“ a přitáhly do města z nevolnictví osvobozené pracovníky i podnikavé výrobce a obchodníky. Mezi migranty pozoruhodnou skupinu tvořili Židé, jimž nová rakouská ústava z roku 1848 umožňovala svobodně se stěhovat a usazovat i v hradbách královských měst. Od roku 1852 mohli nabývat domovního majetku a o sedm let později i půdy. Původní židovské osídlení na předměstích (Cejl,Křenová, Dornych, Zábrdovice, Staré Brno), dalo také základ nejznámějším brněnským textilkám.
