Ekumenické cesty bývají poněkud klikaté, ale není pochyb o tom, že jsou to cesty Páně. Jak dobře, že nám je nabízí. Přinášejí nejen vzájemné poznávání, ale i obohacení a pocit radosti. Ostatně také to je nám uloženo, jak se na mnoha místech připomíná: "Radujte se!"
13. červenec 2010 je datum, ke kterému bude v kronice města Ostravy zapsaná významná událost; tento den patří návštěvě posledního, dnes žijící účastníka prvního transportu Židů z Protektorátu do Niska nad Sanem v říjnu 1939.
Pan Otta Winiecki – Windholz s manželkou Krystynou, i když žije přes čtyřicet let v Austrálii, dodnes mluví krásnou češtinou . Je rodákem z polské Ustroně , ale s Ostravou je spřízněn rodinnými i citovými pouty.
Oslava života a vůle přežít, nebo nevkusný výsměch milionům nevinných obětí holocaustu? Australanka Jane Kormanová rozvířila diskuzi kontroverzním videoklipem, ve kterém se svojí rodinou tančí v rytmu hitu sedmdesátých let "I will survive" (Přežiji) v bývalých koncentračních táborech a na pietních místech připomínajících holocaust.
Na minulé úterý připadl devátý den měsíce av, den smutku podle židovského kalendáře. Toho dne roku 586 před občanským letopočtem vojska babylónského krále Nabukadnezara vyvrátila první jeruzalémský chrám.
Před nedávnem přišla zpráva z Izraele, že zemřel Yehuda Lahav, alias Jigal Arci (vlastním jménem Ištván Weiszlovits z Košic), novinář a publicista, dlouholetý člen komunistické strany Izraele (Maki), dopisovatel československých a maďarských novin v 50. a 60. letech minulého století, ale i porevolučních českých a slovenských periodik, řečeno slovy jednoho z pamětníků „muž několika tváří“.
Židovská obec v britském Kingstonu dostala před pěti roky darem předválečnou ostravskou tóru; kolem ní se sdružují lidé narození před válkou v Ostravě a dnes již také jejich potomci. Všichni odešli ve všech vlnách emigrace z Československa nejen do Anglie, ale také do USA a Palestiny.
Toto uznání Ministerstva zahraničí ČR je od počátku 90. let minulého století udělováno každoročně osobnostem a institucím, které se zasloužili o dobré jméno České republiky ve světě, a to tuzemským i zahraničním. Mezi 14 letošními laureáty je chemik světového jména a vášnivý sběratel děl holandských mistrů 16. – 18. století, dr. Alfred Bader (1924, Vídeň) z Milwaukee (Wisconsin, USA).
Od zásahu izraelského námořnictva proti lodím pokoušejícím se prolomit blokádu Gazy uplynuly více než dva týdny, a tak je možné se pokusit o malou rekapitulaci.
V praxi se setkáváme s nejistotou, zda psát Žid či žid. Větou žid, který se zřekl víry, zůstává stále Žid dokládá Internetová jazyková příručka, kterou obhospodařuje Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, v. v. i. (http://prirucka.ujc.cas.cz/), že označení Žid/žid lze psát s malým i velkým počátečním písmenem, podle toho, v jakém významu se užije.
Tak by mohlo znít motto k úvodu výstavní sezóny v mikulovské Horní synagoze. Byla zahájena v neděli 30. května dvojexpozicí z díla malíře Josefa Císařovského. Galerii synagogy orámovaly na čtyři desítky kreseb na papíře z cyklu „Co jsem viděl aneb násilí – věčný problém člověka“.
